Psaní textů

Píši od dětství. Píši rád. Baví mě popisovat svět tak, aby nejen dával smysl a byl srozumitelný, ale také zajímavý, zábavný a pozitivně lazený. Je to prý umění úhlu pohledu. Když to publikum dovolí, pak také rád přidám i trochu z říše fantazie. Věřím, že každý text může být malým příběhem, i kdyby měl jen pár vět. A příběhy máme všichni rádi, že?

Psaní na zakázku je jiná disciplína. Je to jako skládání hlavolamu, kde hledám správnou zápletku příběhu, do něj slova a slovní spojení, aby z nich vznikl fajn pocit pro mne, zadavatele a především čtenáře. Klíčovými prvky pro složení takového hlavolamu jsou nápad, důvtip a přesně zvolená slova. A vytrvalost.

Začínám tím, že se snažím pochopit, pro koho a proč text vlastně vzniká. Často to není lehké, protože to buď neví ani zadavatel sám, nebo naopak chce oslovit a zaujmout celý svět. To byla odjakživa pro pisálky výzva. Takže to chce rozjet řádnou a důslednou analýzu, sednout a prohodit pár vřelých slov se zadavatelem s cílem odlišit, co zadavatel chce a co z toho, co chce, potřebuje. Je to kumšt. Většinou z takového setkání odcházíme pobaveni a s dobrým pocitem. To mám na této práci rád. Člověk při tom mnohé pochytí jak z oboru, o kterém píše, tak i do života. V dalším kroku skládám střípky informací do příběhu, který má zaujmout čtenáře a zároveň potěší vyhledávače (SEO: Search Engine Opimization), aby takové texty dokázaly pro další zájemce o téma najít.

Ano, používám umělou inteligenci jako například ChatGPT. Pomáhá mi především s inspirací. Umožňuje mi to rychleji nashromáždit hratelné karty na stůl a vybrat z nich ty, které by mohly sehrát prima hru. Výsledný text skládám sám. Srdcem, zkušeností a fantazií. A protože každý text je jako dobrodružství, moc rád to dobrodružství podniknu i pro vás. Chcete text, který má šťávu? Dejte vědět, pohovoříme a najdeme řešení.

Kamarádka z reklamky dostala zadání: napsat prodejní e-mail na porcelán. Hrníčky, misky, dózičky a vázy – kusově i jako kolekci. Jenže ouha. Šlo o doprodej a navíc to všechno mělo vzory jak od babičky z chalupy. Krásné, ale... pro běžné použití příliš výrazné. Takové, co visí spíš na zdi než leží na stole. Jak tohle zabalit do krátkého a poutavého sdělení, které přesvědčí ke koupi?

Sedli jsme nad tím spolu s přesvědčením, že všechno má svého kupce. A všechno má svůj příběh. A hodnotu. Z "neprodejného doprodeje" jsme udělali limitovanou edici. Opravdu limitovanou, neboť víc kusů jsme k prodeji neměli. A najednou to nebyly jen talíře, ale vzpomínky. Nostalgie. Dědictví babiček, chalup a podzimních večerů s čajem. Psali jsme o návratu domů. O teple. O atmosféře, kterou umí vykouzlit jen tyhle vzory. Pro ty, co si pamatují, i pro ty, co touží po kouzlu minulosti, které ještě nezažili.

Výsledný text byl krátký, hřejivý a tak poutavý, že jsem sám přemýšlel, že bych si jeden ten talíř přibil na zeď. Z podobného jsem kdysi večeřel. A to byly dobroty!

Tady přidávám úryvek ze sestavované e-mailové zprávy: Milujete podzimní večery s čajem v dlaních? Přeneste se domů tam, kde hrníčky voní vzpomínkami a talíře vypráví příběhy. Objevte limitovanou edici porcelánu s dekorem starých časů. Hrníčky, misky, dózy i vázy, které zahřejí nejen čajem, ale i duši. Každý kus je originál, inspirovaný tradicí venkova, chalupami a pokojem, kde praská dřevo v kamnech a voní teplo domova, mámou a tátou...

No, nekup to!